Ondrův průvodce biatlonovými areály: Le Grand-Bornand

16. prosince, 2021

Ondřej Moravec nám v této sezóně dělá průvodce biatlonovými areály, ale ono francouzské Le Grand-Bornand vlastně ani biatlonovým areálem není…

Le Grand-Bornand je obec, která leží na jihovýchodě Francie, přesněji řečeno v departmentu Horní Savojsko. Místní biatlonový areál je pojmenovaný po bývalé vynikající biatlonistce Sylvie Becaertové. Fakticky jde jen o střelnici, kolem které místní jednou ročně postaví mobilní tribuny, buňky a další zázemí.

Mapa 2,5km okruhu v Le Grand-Bornand

Vzpomínka na první Světový pohár

První Světový pohár se tu konal až v roce 2013. „Na první svěťák tam tolik lidí nebylo, ale ten druhý v roce 2017, to byl nářez. Lidi byli i na trénincích. Celkově to třeba není tak velké jako v Novém Městě na Moravě, areál je skromný, ale atmosféra tu byla výborná,“ vzpomíná Ondřej Moravec.

Fanoušci přišli na trénink i letos

Hned během premiérového ročníku tu dokázal ve sprintu vybojovat druhé místo. „Štafeta, co byla před tím, nám absolutně nesedla. Vůbec bych nečekal, že bych byl schopen zajet tak dobře, zvlášť ve sprintu, a získat medaili,“ říká Ondra. Společně se díváme na výsledky a zjišťujeme, že v oné nepovedené štafetě dojel se svými parťáky osmý. Je to perfekcionalista.

„Ve sprintu mě Johannes Thingnes Bø porazil o půl minuty. Řekl bych, že to bylo jeho první vítězství.“ Správně, Ondro.

V souvislosti se svým úspěchem napadá legendu českého biatlonu ještě jedna věc: „Než jsme došli na tiskovku, to byla hrůza. Vůbec jsem nevěděl kudy.“ Dřív museli biatlonisté přecházet trať po mostu a proplétat se koridorem podél fanoušků. Pro letošek je novinkou tunel, který spojuje start, cíl, mixzónu a tiskové středisko. Už žádné bloudění.

Ondřej Moravec v Le Grand-Bornand v roce 2017

Čím je trať specifická?

Na trati jsou tři nadjezdy nebo, jak říkají biatlonisté, velbloudy. „Vzhledem k tomu, že se v Le Grand-Bornand jezdí stíhačky a masáky, tak jsou velboudy nepříjemné. Když na nich někdo zastaví, tak se to za ním štosuje a hodně se to dělí. Já to osobně moc rád nemám a málokde se to vídá. Trať je tu udělaná přímo ve vesnici, což asi nikde jinde není. Většina tratí jsou kolečkové dráhy, celé uzavřené areály. Tady to v létě nepřipomíná biatlonový areál. Přes léto je to jen louka, kde vedou silnice, které je třeba právě těmi velbloudy překonat,“ vysvětluje Ondřej Moravec.

Laura Dahlmeierová na největším z velbloudů

V srdci Le Grand-Bornand

Ondra zmínil, že jsou tratě vedené prakticky přímo v obci Le Grand-Bornand. U té se můžeme krátce zastavit. „Je krásná. Když vyjdete ze stadionu, tak jste prakticky v jejím centru. Nakupovali jsme tu různé dárky. Sýry, šunky, špeky a další věci. Poprvé, když jsme tu byli, jsme tu dokonce zůstávali až do pondělí.“

V blízkosti obce je i nevýhoda. V závodní dny trvá cesta na stadion poměrně dlouho a je obtížné se proplétat mezi tisíci fanoušky, kteří si mezi závody krátí chvíli v centru obce, kde vždycky vyroste řada stánků a atrakcí.

Z velbloudů je pěkný výhled na vesničku

Český tým v posledních letech nebydlí přímo v Le Grand-Bornand, ale v nedaleké vesničce Saint-Jean-de-Sixt. „Ve starším horském hotelu, je to takový průměr. Ale víno tam teklo ze zdi,“ směje se Ondřej Moravec.

„Pokoje jsou tragické. Dřevěné dvoupatrovky, trochu zatuchlina. Poprvé tam navíc byla hrozná zima,“ pokračuje Ondra v hodnocení a ptá se, jestli se letos něco změnilo. Nezměnilo. Na několika pokojích už jsme reklamovali nefunkční topení či rozbitá dvířka u sprchy.

Jsou tratě jednoduché?

Na tuhle otázku nejde podle Ondřeje Moravce jednoznačně odpovědět. „Neříkám, že jsou tratě úplně jednoduché. Pamatuju si, když jsem tu jel ve sprintu s Larsem Bergerem. Když jsem vyjížděl, tak on mířil do druhého kola. To mi hrozně pomohlo, byl tam v totálním laufu. Objel jsem s ním dvě kola. Tohle bylo přesně pro něj. Nejsou tu žádná prudká stoupání a on měl ohromnou sílu. Byl to takový kluzák.“

Trochu nadneseně Ondra říká: „Trať vypadá asi tak, jako bys jel kilometr a půl nahoru a kilometr a půl dolů.“

Hned po střelnici začíná asi nejprudší stoupání, které obvykle lemují stovky a možná i tisícovky frenetických fanoušků. „Nejprve je kopec, pak rovinka kolem baráků a zase se to zlomí nahoru. Ale že by to bylo extrémní jako třeba v Oberhofu, tak to ne. Spíš bych zmínil zatáčku, která následuje po sjezdu z prvního kopce. Často v ní bývá hluboký sníh.“

Stovky fanoušků ženou Martina Fourcada vzhůru

Po překonání malého velblouda se závodníci dostanou na louku, kde se v podstatě jede jen tam a zpátky. „Část kolem stadionu je zábavná, ale tohle je z nouze cnost. Tratě jsou natáhle tam, kam to místo dovoluje. Nemají potřebné parametry,“ glosuje Ondřej Moravec.

Tam se jede do kopce a zpátky z kopce, když si odmyslíme jednoho velblouda. Ondra to označuje jako „šíleně dlouhý sjezd“, ve kterém hrají velkou roli lyže.

Nezdá se to, ale tahle rovinka je směrem tam táhlé stoupání a směrem zpátky dlouhý sjezd

Střelba s fanoušky v zádech

Střelnice v Le Grand-Bornand vypadá na první pohled jednoduše, ale zdání klame, jak upozorňuje Ondřej Moravec. „Byl bych opatrný s tím, že je střelnice lehká, protože je příjezd z kopce. Reálně ano, ale před ním je zase výjezd. Nebral bych to tedy jako příjezd z kopce. Ale člověk, který se rychle zklidní, tak to za tu krátkou dobu zvládne.“

A pak je tu ještě jeden faktor, který může hrát při střelbě roli. „Fanoušci jsou docela blízko, podobně jako v Ruhpoldingu nebo na exhibičních závodech. Tlak ze strany fanoušků se ještě zvyšuje, když přijíždíte s Francouzem. Ty lidi nejde vypnout, ale nesmíte se tím nechat ovlivnit,“ upozorňuje Ondra.

Martin Fourcade to měl těžké

Pokud se vám to nepovede, čeká vás cesta na trestné kolo. „To má šílený tvar, jak je tady málo místa. Pořád musíte odšlapovat a to nemám rád.“

Není to vyloženě kolečko

Hodnocení

Ondřej Moravec si nejprve trochu postěžuje, že nastavil laťku moc nízko a Östersundu (6) a Hochfilzenu (7) dal vysoké známky. Po chvilce přemýšlení ale vyřkne verdikt nad Le Grand-Bornand. Francouzské středisko od něj dostává sedmičku.

„Zážitek z divácké kulisy vymaže nedostatky. Areálu není moc co vytknout, když pomineme, že je tu všechno včetně buněk mobilní. Sice tu na tratích není nic moc zajímavého, ale mně jako závodníkovi, pokud jsem na tom byl dobře, vyhovovala. V dlouhých sjezdech jsem mohl nabrat síly a pak jít čerstvý do další části. Tenhle styl závodění mně vyhovoval.“

Ondrovo hodnocení Le Grand-Bornand: 7/10

Karel Halberštádt
Foto: Jaroslav Svoboda, Petr Slavík