Karlík a Žemlička se těší na své první závody na MS. Voborníková čeká a připravuje se na MSJ

12. února, 2021

Už v pátek si český junior Mikuláš Karlík odbude svou premiéru na mistrovství světa. Trenér Ondřej Rybář dopředu avizoval, že dá šanci oběma mladým závodníkům, a tak bychom během druhého týdne měli vidět v akci i Milana Žemličku. U žen je situace jiná. Náhradnice Tereza Voborníková upřednostňuje přípravu na mistrovství světa juniorů a na Pokljuku by přijela jen v případě potřeby. S Mikulášem, Milanem i Terezou jsme ještě před startem MS probrali jejich nominaci a plány.

Jak Krčmář strašil Karlíka

Na Mistrovství Evropy v Dusznikách-Zdróji stál proti dvěma zkušenějším závodníkům, ale nervózní nebyl. Jednadvacetiletý Mikuláš Karlík totiž netušil, že bojuje o účast na Mistrovství světa v Pokljuce.

„Trenéři mi neříkali, že bych měl jet o mistrovství světa. Jel jsem tak, abych ze sebe dostal to nejlepší. To se mi v individuálu moc nepovedlo, ale pak jsem se rozstřílel a bylo to dobré,“ líčí biatlonista, kterému v českém týmu nikdo neřekne jinak než Karlos nebo Karel.

Karlík skončil v úvodním vytrvalostním závodě po 8 chybách až 103. Ve sprintu už mu patřila 34. příčka a ve stíhačce 27. Na závěr se sympaticky prezentoval v závodě smíšených dvojic, na svých úsecích byl 11.

Po dobrých výkonech začal tušit, že by trenéři mohli uvažovat o jeho nominaci na MS. „Přemýšlel jsem o tom,“ připouští Karlos. „I Michal (Málek) mi pak říkal, že bych mohl zůstat v Obertilliachu jako náhradník. Ale nepočítal jsem s tím, že bych jel rovnou na přípravu na Pokljuku a závodil.“

Nakonec se tak stalo. „Bimbo s tím nejvíc strašil. Říkal, že jak zná Rybíse, tak je to jasné. Po sprintu jsme se bavili s Michalem o té pozici náhradníka a po štafetě mi řekl v buňce Ála (Ligaun), že se mám sbalit a ve středu odjíždím na Pokljuku.“

Rodák z Ústí nad Orlicí už trochu ví, do čeho jde. S elitou poměřil síly v Oberhofu. V úvodním sprintu obsadil poslední místo z těch, co dojeli do cíle. „Byl jsem takový zaražený,“ hodnotí zpětně svůj neslavný výkon Karlík. V následné štafetě už to ale bylo o něčem jiném. Na silně obsazeném čtvrtém úseku mu patřila 12. pozice.

„Doufám, že se zlepším od minulého sprintu. To by nemělo být tak těžké,“ říká Karlík k cílům pro mistrovství světa. „Nemám žádná velká očekávání, hlavně se těším na závody.“

Vrcholem sezóny bude pro mladého závodníka Mistrovství světa juniorů v Obertilliachu, které začíná 27. února. „Tam to všechno směřuje. Rád bych se podíval na pódium pro šest nejlepších a kdyby se to povedlo ještě líp, tak se zlobit nebudu.“

MS? Pro Žemličku to byla no way

Milan Žemlička se v tomto ročníku ve Světovém poháru docela zabydlel. Absolvoval dva závody v Hochfilzenu, Oberhofu i Anterselvě. I proto tušil, že by mohl být ve hře o mistrovství světa.

Že by ho to ale na evropském šampionátu svazovalo? „Ani ne. Možná jsem na to myslel před závodem, ale při závodech vůbec. Měl jsem vypnuto a prostě závodil,“ tvrdí čtyřiadvacetiletý biatlonista.

I on, podobně jako Karlík, v Dusznikách-Zdróji rozšířil své bodové konto. Ve vytrvalostním závodě obsadil 25. příčku, ve sprintu 40. a ve stíhačce 37. Ve smíšené štafetě byl na svém úseku sedmý.

„Nedosáhl jsem na top výsledek, spíš jsem zajel průměrně dobře. Byla to moje nejlepší Evropa. Dojel jsem v každém závodě na bodech, i když byla startovka docela našláplá. S tím jsem spokojený,“ hodnotí Žemla svou polskou misi.

Odměnou mu byla premiérová pozvánka na světový šampionát. „Kdyby se mě někdo zeptal před sezónou, tak řeknu: Kámo, no way. Najednou jsem na mistrovství světa a víc už asi letos dokázat nemůžu. Moc se těším. Chci si užít už jen to, že tu jsem.“

Žemlička platí za rychlého a také přesného střelce. Proto se nabízí jeho start ve středečním vytrvalostním závodě. „Je pravda, že se mi oba letošní vytrvalostní závody povedly. Ale budu rád za každou šanci,“ říká rodák z Chrudimi a stejně jako Karlík odchovanec letohradského biatlonu.

Právě ve vytrvalostním závodě získal v Anterselvě první body do Světového poháru za 39. místo. Je tedy cílem pro MS další bodový zisk? „Bylo by to krásné, ale říkal jsem, že už si letos nechci dávat žádné cíle. Už toho bylo hodně a chci si závody i trochu užít. Když už jsem dostal tu šanci, tak jsem se chtěl v každém závodě předvést a jel jsem na 110 %,“ dodává Milan Žemlička.

Voborníková se bude připravovat tři hodiny od Pokljuky

Tereza Voborníková doplnila v nominaci na Mistrovství světa v Pokluce stabilní čtveřici žen. Nyní se ale nenachází ve Slovinsku, nýbrž na Slovensku.

„Připravovala jsem se s juniorkami a o víkendu budu závodit na IBU Cup v Osrblí. Odtud bych měla pokračovat na přípravu do Obertilliachu a když bude potřeba, tak dojedu na Pokljuku. Z Obertilliachu jsou to asi jen tři hodiny jízdy,“ vysvětluje Voborníková.

Po diskuzi s trenéry upřednostnila přípravu na světový šampionát juniorů. „Domluvili jsme, že když jsem náhradník a z Obertilliachu to není daleko, tak je zbytečné být na Pokljuce a pro mě bude lepší, když se ještě rozzávodím na IBU Cupu,“ doplňuje dvacetiletá biatlonistka, která už se docela zabydlela mezi dospělými.

Ve Světovém poháru si posunula maximum na 72. místo, na IBU Cupu v Arberu byla 21. a 24. Na Mistrovství Evropy v Dusznikách-Zdróji si pak zajistila nominaci na MS třemi bodovanými výsledky: 30., 34. a 38. místem.

„V Arberu to bylo docela dobrý. Na Evropě jsem zajela průměrné výsledky. Nebylo to špatné, ale zároveň ani nijak zvlášť dobré,“ ohlíží se Voborníková za lednovými závody.

Do konce sezóny má rodačka z Vrchlabí ještě dva velké cíle. Tím prvním je úspěch na mistrovství světa juniorů. „Už loni jsem mezi juniorkami neběhala špatně, ale na mistrovství světa jsem si všechny závody odstřelila. Letos doufám, že už stejné chyby dělat nebudu.“

Druhý cíl směřuje zpátky mezi dospělé. „Do konce sezóny bych si ještě ráda zazávodila ve Světovém poháru. Trochu mě mrzí, že jsem pro mistrovství světa jen náhradník a pokud se nic nestane, tak si tam nezazávodím,“ dodává mladá česká reprezentantka.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík