Adam Václavík zůstává v IBU Cupu. „Ale vím, že biatlon umím,“ říká s úlevou

14. ledna, 2019

Hlavu měl svěšenou mezi rameny, pohled lesklý a v hlase hluboké zklamání. Adam Václavík minul v sobotním sprintu IV. kola IBU Cupu v polských Dusznikách-Zdróji pět z deseti terčů. Výsledkem bylo až 36. pořadí. Jeho frustrace dosáhla vrcholu, přičemž sám byl na dně… Za 24 hodin však Duszniki viděly zcela jiného Adama Václavíka, uvolněného, klidného, a především přesně mířícího. Deset ran, trefilo všech deset terčů! A rodák z Jilemnice mohl radostně vyskočit na stupně vítězů. Třetí místo! Zlom?

„To se teprve uvidí, ale jsem za ten výsledek hrozně rád,“ potvrdil čtyřiadvacetiletý biatlonista považovaný za velký talent, který ale obyčejně brzdí v rozletu opakované střelecké výpadky. Proto také zamířil ze Světového poháru do IBU Cupu. „Říkal jsem si, že ta dřina přece nemůže přijít úplně vniveč. Teď jsem spokojený, ale vím, že jedna vlaštovka ještě jaro nedělá.“

 

V úspěšném sprintu se snažil dělat to, co zná z tréninku. Soustředil se na to, aby mu závodní napětí nerozbilo tréninkové stereotypy. „Sám sobě jsem ukázal, že biatlon umím,“ ulevilo se mu za cílovou metou. Vyhráno však ještě nemá. „Skutečností je, že v IBU Cupu není člověk pod takovým tlakem jako ve Světovém poháru. Myslím, že by mi prospělo, abych takových závodů, jako byl ten nedělní, zvládl v podobném rozpoložení více. Abych se tu uvolněnost a klid naučil a stal se z toho pro mě standard.“ 

Až to zvládne, pak už mu hlava mezi ramena padat nebude. Bude ji nosit zpříma!

 

 

Pohledem trenéra Zdeňka Vítka
„Vůbec jsem nečekal že by Adam mohl zajet tak dobře. A z jeho střelby mám opravdu radost. V tuto chvíli ale platí, že Adam bude pokračovat v IBU Cupu. I pro něho samotného je to výhodné. V německém Arberu se běží zkrácený vytrvalostní závod, sprint a stíhačka. Pokud bude podávat dobré výkony, čeká ho tam deset závodních položek, a to už je sakra dobrý test jeho výkonnosti. Nyní považuji za důležité, že se Adam srovnal a zjistil, že se může prosadit. To by jej mělo pohánět dále.“

 

Tomáš Hermann

Foto: Jiří Novotný