Veronika Zvařičová: Ta, která se nevzdala

Další stránky

Kalendář akcí

Datum	Akce	Pořadatel	Web	Propozice	Výsledky
30/11/2019	SP Östersund	SK NMNM

AKTUALITY

Zpět na přehled aktualit

Veronika Zvařičová: Ta, která se nevzdala

21. května, 2018

Její příběh by měl být součástí biatlonových učebnic. Nadějnou kariéru Veroniky Zvařičové nejprve narušil těžký pád, pak vypadla z reprezentace a těžce sháněla finance na přípravu. Ani v jednou případě se ale nevzdala a nakonec se dočkala vytoužené letenky do Pchjongčchangu. S biatlonem se rozloučila se vztyčenou hlavou.

Velká naděje českého biatlonu

Juniorská mistryně světa

Gabriela Koukalová, Veronika Vítková a Veronika Zvařičová. Na konci prvního desetiletí se v juniorském týmu sešel velmi silný trojlístek biatlonistek, který v roce 2009 dobyl svět.

Ještě o rok dříve se Zvařičová až neuvěřitelně uvedla na mezinárodní scéně. Svůj první start, sprint na Mistrovství světa juniorů v Ruhpoldingu, proměnila v sedmé místo. Naložila tam Hildebrandové, Eckhoffové nebo Pidhrušné.

V Canmore už si české juniorky věšely na krk medaile pro juniorské mistryně světa. Na Zvařičovou tehdy zbyl prostřední úsek. Od Vítkové dostala luxusní náskok 43 sekund, ke kterému ještě sama přidala dalších 9 sekund. Finišmanka Koukalová už vítězství nepustila.

Tak se udál možná největší úspěch kariéry 29leté rodačky z Krnova, která se kvůli biatlonu přestěhovala na sever Čech. Rozhodně ale nešlo o úspěch poslední.

Radost juniorských mistryň světa

Vedla závod na Mistrovství světa

Už pár dní po juniorském úspěchu se Zvařičová hlásila do služby v áčku, a to hned pro Mistrovství světa v Pchjongčchangu.

Pro úvodní sprint jí počítač určil číslo tři, se kterým se po čisté střelbě ujala na pár minut vedení. O půl sekundy dokonce zdolala Kaisu Mäkäräinenovou. Nakonec to stačilo na 22. místo. Tento výsledek zůstal jejím nejlepším v kariéře.

Stříbrná a bronzová finišmanka

Progres u Veroniky Zvařičové v dalších letech nebyl takový, jaký by asi ona sama čekala. Na další výraznější úspěchy si tak musela počkat do sezóny 2012/2013. Ale stálo to za to.

V Ruhpoldingu se trenéři rozhodli postavit na první dva úseky štafety Veroniku Vítkovou a Gabrielu Koukalovou, které se postaraly o průběžné druhé místo.

Mladičká Kristýna Černá sice nemohla akceptovat tempo nejlepších, ale udržela naši štafetu na sympatickém šestém místě. V tu chvíli si asi většina českých fanoušků ve skrytu duše přála, aby Veronika Zvařičové toto umístění udržela.

Jenže ona zapla turbo a po neskutečném výkonu v posledním kole vybojovala bronz. Nestačily jí ani domácí legenda Andrea Henkelová, ani Francouzka Anaïs Bescondová.

A Zvařičová byla při chuti. Na Mistrovství Evropy v Bansku dostala opět důvěru na závěrečném úseku štafety, opět dostávala předávku z šestého místa a opět se dostala až na medailové pozice. Tentokrát z toho bylo dokonce stříbro.

Bojovnice až do konce

Nic ji nezlomilo

Místo dalších úspěchů přišel pád. Bohužel nejen obrazně řečeno. V květnu roku 2013 trénovala Zvařičová spolu s dalšími biatlonistkami na kolečkových lyžích v jabloneckém areálu Břízky.

Na nepřehledném místě ji ovšem srazilo auto. Vážnou nehodu odnesla rozbitou hlavou, otřesem mozku a srdce, hned několika zlomeninami… Vůbec nebylo jasné, že se plně zotaví a vyhne trvalým následkům. Jenže Veronika ukázala velkou vůli a o rok později byla dokonce zpět na tratích.

Pak přišla další rána. Po slabších výkonech způsobených vleklými zdravotními problémy Zvařičová před sezónou 2016/2017 vypadla z reprezentace. Opět se ale nevzdala, spíš naopak.

Peníze na přípravu sbírala skrz crowdfunding, v tréninku si přidávala. Měla jasný cíl: Probojovat se na Zimní olympijské hry v Pchjongčchangu a tam získat po boku kamarádky Gabriely Koukalové štafetovou medaili.

Loučení pod pěti kruhy

Smělý cíl si Veronika Zvařičová částečně splnila, ale vezměme to popořádku. Olympijskou sezónu začala výtečně. Hned ve druhém závodě IBU Cupu ve Sjusjøenu si vyjela čtvrté místo a tím si také řekla o pozornost Zdeňka Vítka.

Ve Světovém poháru se jí zadařilo až napočtvrté. Ve vytrvalostním závodě v Ruhpoldingu se dopustila jediného omylu, což stačilo na 32. místo. Ještě jednou si tak sáhla na světové body.

I díky tomuto výsledku se stala pátou členkou sestavy pro Pchjongčchang. Podruhé v kariéře si mohla užít olympijskou atmosféru, byť zůstala po celou dobu v roli náhradnice.

Veronika Zvařičová dosáhla druhého nejlepšího výsledku v kariéře ve SP

Nové výzvy

Ani zlepšující se výsledky nic nezměnily na rozhodnutí, které Veronika učinila už před začátkem olympijské sezóny. Ještě jednou a dost.

Ve 29 letech již nemá chuť pokračovat v náročné dráze profesionálního sportovce. Myslí na založení rodiny a má před sebou další výzvy. Bude si dělat masérský kurz, k tomu podniká.

Rozlučku s kariérou už si užila na tradičních závodech v Jablonci nad Nisou. Další pocty se dočká během pondělního galavečeru Biatlonista roku. Ale především může svým příběhem inspirovat další generace.

Vždycky bude tou biatlonistkou, která se nevzdala.

Nemůžu usnout. Jsem plná dojmů a nadšení ze své budoucnosti.🍀 Ale… 😊 Právě jsem učinila rozhodnutí ve své hlavě. Nežiji přece v zítralandu a proto nebudu neustále odkládat to, co vám chci sdělit již delší dobu a nevím jakým stylem. 💭 Já myslím, že většina z vás ví. 🙂 Šikulky.💛 Moje máma.. ♡ ta mi od malička dala tolik lásky a volnosti, co se do mě vešla. Dopřála mi tu možnost ochutnat svět plnými doušky. A děkuji jí za tu možnost, okusit biatlon.🌹 Od 15 let jsem ve ,,světě” bez blízkosti rodičů a jsem na sebe moc pyšná. Zvládla jsem to. Biatlon? Jo biatlon, ten mi dal, kluk jeden. Tolik krásných okamžiků a chvil. Odvahu, motivaci, motor, vůli, krásu, naději, trpělivost, štěstí a především druhý život.🤘 Končím biatlonovou kariéru a jsem šťastná. ❤ Děkuji všem nadšeným fanouškům, milým podporovatelům, úžasným sponzorům, skvělým doktorům, trpělivým trenérům i sportovcům. Všem lidem co byli okolo mě během biatlonu. Jsem dítě štěstěny a pokaždé sem kolem sebe měla milující lidi. Velmi si vás vážím. Bez vás by to bylo o kus těžší. Jste úžasní. 🃏 Ostatním co pokračují v biatlonu držím pěsti a přeji štěstí. 🥇 Neustále mě můžete sledovat na mém sportovním profilu a instagramu, kde se s vámi budu ráda dělit o můj životní příběh. A věřte mi, bude to stát za to. Miluji vás lidi a vždycky budu. 😎 Čeká mě dlouhý, šťastný a bohatý život. Je to o rozhodnutí. Začíná část druhá. 💎💎💎 xoxo vaše Veri💋 Děkuji pane biatlone.

Příspěvek sdílený Veronika Zvařičová (@veronikazvaricova), Kvě 2, 2018 v 4:11 PDT