Jan Burian: z fotbalových Drnovic až k biatlonovým medailím

29. srpna, 2016

Chtěl studovat medicínu, nebo fyzioterapii, ale prozatím si vybral biatlon. Uplynulý týden se Jan Burian stal v estonském Otepää juniorským mistrem světa v závodě smíšených štafet, stříbro pak vybojoval ve sprintu i v následujícím stíhacím závodě. Sám se na své výsledky dívá střízlivě: „Mám velkou radost, a těší mě, že se mi tak daří, ale vím, že pro mě bude důležitá až zima.“ Čerstvý člen českého „B týmu“ se poprvé mimo jiné představí v kategorii dospělých.

Už před rokem si z Rumunska přivezl z kolečkových lyží světový bronz. „A medailové tužby jsem měl i letos,“ přiznává. „Jen jsem vůbec nečekal, že by to mohlo takto krásně vyjít v každém závodě.“ Nejvíce si cení zlaté medaile ze smíšených štafet. „To byla kolektivní práce a parádní zážitek. Moc jsme si to všichni užili.“

Doma v rodných Drnovicích začínal už ve školce s fotbalem. Tehdy se v jeho vsi hrála nejvyšší fotbalová soutěž. V přípravce nás bylo 50, z toho asi 30 se dostalo na zápas a po minutě jsme se točili. Do hry se tak člověk moc nedostal,“ vzpomíná. A navíc: „Zcela upřímně se přiznám, že jsem ani moc nevynikal.“ Tatínek pak pro něho objevil biatlon, letní. „Sám ho kdysi trochu dělal, a mě to chytlo.“ V roce 2008 si jeho talentu všiml letohradský trenér Čeněk Suchomel a v Orlických horách získal lyžařské základy. „Řešil jsem v té době také střední školu, a protože do Letohradu to od nás bylo mnohem dále než do Nového Města na Moravě, rozhodl jsem se pro Vysočinu.“

Uplynulou zimu se loučil s juniorskou kategorií a ze svých výsledků nebyl moc nadšený. Vlastně se mi nikde moc nedařilo. Výjimkou byl štafetový závod na mistrovství světa v rumunském Cheile Gradistei. Tam čeští junioři s Janem Burianem v sestavě vybojovali nečekaný bronz. „Ten závod se nám neskutečně vydařil, všichni jsme podali výkon na hranici svých možností a bronz byl odměnou. A pro mě vlastně i náplastí na celou nepříliš vydařenou sezónu,“ zůstává stále kritický ke svým výsledkům.

Uvažoval, že po sezóně se k biatlonu definitivně otočí zády, přemýšlel o studiu medicíny nebo fyzioterapie. Nakonec však zůstal s lyžemi a hůlkami na střelnici. Rozhodl pohovor s reprezentačním šéftrenérem Ondřejem Rybářem. „Vlastně celou dosavadní kariéru jsem pracoval na tom, abych se dostal mezi muže. A Ondra mě přesvědčil v tom, že když už se mi to podařilo, tak přece celé úsilí nehodím za hlavu.“ Trénuje s Markem Lejskem v „B týmu“ a zvyká si na „dospělácké“ dávky. „Je to méně o rychlosti, ale mnohem více o objemu a síle,“ upozorňuje na základní rozdíly.

Nejbližší zimní sezónu si bude chtít především užít. „Po dlouhé době od sebe nic nečekám. V juniorech jsem na sebe měl velké, možná až přehnané nároky. Pak jsem byl svázaný a z výsledků zklamaný. Teď jsem spíše zvědavý, co mě bude čekat mezi muži.“

Trojnásobný medailista z mistrovství světa na kolečkových lyžích 2016 v kategorii juniorů Jan Burian nebude chybět za týden ani na domácím šampionátu v Letohradě. Představí se tam, kde s velkým biatlonem vlastně začínal. „Snad mi vydrží forma z mistrovství světa,“ přeje si. A v Estonsku byla skvělá! Při porovnání sprintu mužů a juniorů v Otepää by mezi dospělými obsadil dokonce osmé místo! „To mě těší stejně, jako medaile. Věřím, že si to v Letohradu užiji. Moc mě to tam baví.“

Foto: Tomáš Bláha