Juniorská mistryně Evropy Kateřina Pavlů: „Biatlon mám pod kůží!“

27. ledna, 2025

Varianta, že by Kateřina Pavlů nesportovala, vůbec neexistovala. „U nás doma sportujeme neustále a všichni. Skialpy, lezení, plavání, kolo, bruslení… Lze říci, že nevynecháme žádnou outdoorovou aktivitu.“ Sama však začínala s gymnastikou. „Bavila mne, ale na druhou stranu je to opravdu velká dřina, tvrdej sport. Dělala jsem ji více než 10 let.“ Až jí jednou trenér navrhl, že bych se možná hodila na biatlon. „To mě zaujalo. Začala jsem v Jablonci nejprve s během na lyžích a biatlon na to plynule navázal,“ vrací se Kateřina Pavlů ke svým začátkům.

O rodinné radosti

V neděli přivezla domů do Liberce dvě velké biatlonové medaile z Otevřeného mistrovství Evropy juniorů v německém Altenbergu. Bronz, který vybojovala s Davidem Eliášem v závodě smíšených dvojic, a především překvapivé zlato z hromadného závodu pro 60 startujících. „Večer mě doma všichni nejbližší obklopili, užili jsme si to. Bylo to skvělý,“ usmívá se.

O hlavě

Do svého zatím životního závodu vyrážela ze druhé vlny. „Říkala jsem si, hlavně se neotáčej, jeď si svůj závod od startu až do cíle, a pokud bude důvod se radovat, tak až v cíli.“ Poslední klání MEJ zvládla skvěle jak na náročné střelnici (0+1+1+0) tak na trati, kde byla druhá nejrychlejší. „Asi mám pro střelbu cit a talent na preciznost,“ přemítá a dodává: „Stejně si ale myslím, že ze všeho nejdůležitější je hlava, prostě být a zůstat v pohodě.“    

O jejím střeleckém talentu se ví, ovšem běžecká výkonnost Katky Pavlů je v této sezóně velkým překvapením. Sama hledá odpověď na otázku, kde se její aktuální forma v bílé stopě vzala. „V létě jsem přecházela z jedné nemoci do druhé, teploty, virózy, nekonečný, začarovaný kruh. Zdravá jsem byla vlastně až na začátku sezóny. Každopádně mě těší, kde jsem a věřím, že tam i zůstanu.“

O trenérech, studiu a inspiraci

V SKP Kornspitz Jablonec se jí nejprve ujal trenér Marian Málek. „Hodně mě toho naučil a jsem moc ráda, že se na něho kdykoliv mohu obrátit, stejně tak jako na každého z klubu.“ V juniorské reprezentaci ji nyní vede zkušený Jindřich Šikola. „A řekla bych, že nás vede dobře, protože ten náš tým je úspěšný,“ naráží na výsledky dalších děvčat z juniorského výběru.        

O biatlon se v životě ještě dělí se studiem na Technické Univerzitě Liberec. „Jsem na pedagogické fakultě, obor tělesná výchova/přírodopis. Ve škole mi opravdu moc vychází vstříc, a za to jsem vděčná.“

V biatlonu a ve sportu vůbec nemá žádný konkrétní vzor. „Myslím si, že každý je v něčem unikátní, specifický. Snažím se z toho sestavit takovou svoji skládačku a od každého si něco vzít a něčím se inspirovat,“ vysvětluje svůj přístup.  

O poděkování

Svůj další sportovní život má nadále spojený s biatlonem. „Doufám v to. Mám ten sport pod kůží, baví mě stále víc a víc. Snad budu mít příležitost pokračovat, získávat nové zkušenosti, dovednosti a posouvat svoji výkonnost kupředu, k dalším úspěchům.“ Ráda by totiž opět zažila to, co uplynulou zlatou neděli… „Uvědomila jsem si, kolik lidí jsem na své sportovní cestě potkala, kolik lidí mě ovlivnilo. Vnímám, že ta medaile nepatří jenom mě, ale i rodině, celému týmu, celému našemu biatlonu a vlastně i celé zemi. Jsou to krásné pocity a často i jediná možnost, jak poděkovat každému, kdo si to zaslouží.“   

Další příležitost bude mít už za měsíc na světovém šampionátu juniorů ve švédském Östersundu.

Tomáš Hermann

Foto: Igor Stančík (SVK)