Dvakrát bronz. Mikyska a Charvátová uspěli v supersprintu

23. srpna, 2024

Supersprinty se českým reprezentantům na mistrovství světa v letním biatlonu v Otepää povedly. Na včerejší zlato juniora Davida Eliáše dnes navázali bronzem Tomáš Mikyska a Lucie Charvátová.

Supersprint mužů: Mikyska v boji o zlato

Čeští muži si kvalifikaci trochu zkomplikovali chybami na střelnici, ty ale doháněli výbornými výkony na 4,5 km dlouhé trati. Za branami finále nakonec zůstal jen Mikuláš Karlík. Jonáše Marečka, který se nevešel mezi 6 přímých postupujících, posunul dál jeho čas.

První rozjížďka: 2. Václavík (1+0), 5. Mikyska (1+2), 8. Mareček (2+2)
Druhá rozjížďka: 10. Karlík (2+2)
Čtvrtá rozjížďka: 3. Krčmář (2+1), 5. Štvrtecký (0+3)

Kvalifikace Adamu Václavíkovi vyšla

Ve finále, které se jelo na pět okruhů, byly od začátku na čele vidět české dresy. A nejvíc ten, který oblékal Tomáš Mikyska. Obhájce stříbrné medaile z loňského MS bojoval na poslední položce o zlato s Ukrajincem Tyščenkem, ale udělal dvě chyby a ze střelnice odjížděl až jako pátý. I tak nakonec slavil bronz. V dramatickém finiši porazil Švéda Anderssona, Lotyše Rastorgujevse a také Jonáše Marečka, který předvedl ve finále vůbec nejrychlejší běžecký čas. První dvě příčky obsadili Ukrajinci Pidručnyj a Tyščenko.

Finále: 3. Mikyska (1+0+0+2), 6. Mareček (2+1+1+0), 20. Václavík (2+3+2+2), 21. Krčmář (3+1+1+2), 23. Štvrtecký (1+1+3+3)

Tomáš Mikyska se svým bronzem

Tomáš Mikyska: „Z medaile mám radost. Před měsícem jsem prodělal covid-19 a nejel jsem sem s velkým očekáváním. Navíc jsme měli včera docela náročnou cestu. Necítil jsem se dobře a byl jsem rád, že jsem vůbec postoupil do finále. Tohle už byl jenom bonus. Na závěrečné stojce hrála rozhodně roli nervozita. Snažil jsem se, aby mě Ukrajinec před střelbou předjel, protože foukalo od stavu číslo jedna. To se ale nestalo a právě na první ránu mi dost fouklo. Pak se to docela uklidnilo. Ve finiši jsem vůbec nevěděl, že je za námi i Jonáš. Myslel jsem si, že bojuju jen s Rastorgujevsem. Jeli jsme tam vedle sebe a trať v Otepää je celkově hodně úzká. Je tu asi jenom jedna širší část, kde se dá dobře předjíždět.“

Až do poslední stojky to byl boj o zlato

Jonáš Mareček: „Běžecký čas tady není úplně vypovídající, ale jelo se mi docela dobře. Naopak se mi špatně střílelo, takže jsem rád, že jsem to ve finále dal aspoň za čtyři. Finiš jsem trochu podcenil. Středem se mezi ně procpat nedalo. Když to vidím zpětně, tak bych si počkal, protože ta cílová rovinka je strašně dlouhá. Mrzí mě to, protože se mi poslední kolo jelo dobře a věřil jsem si, že na to mám.“

Skvělý běžecký projev Jonáše Marečka

Supersprint žen: Skvělý finiš Charvátové

Do kvalifikace nastoupily čtyři české ženy a tři z nich prošly do finále. Tereza Voborníková a Lucie Charvátová dokonce z prvních míst ve svých rozjížďkách. Kristýna Otcovská postoupila díky času, neuspěla pouze Veronika Novotná.

První rozjížďka: 8. Otcovská (1+3)
Druhá rozjížďka: 1. Voborníková (1+1)
Třetí rozjížďka: 14. Novotná (3+2)
Čtvrtá rozjížďka: 1. Charvátová (1+1)

Na trati Lucie Charvátová diktovala tempo

Lucie Charvátová odstartovala finále velmi sebevědomě. Po druhé ležce dokonce vedla. Na obou stojkách pak udělala dvě chyby, ale i tak odjížděla ze střelnice jako čtvrtá. V posledním 1,5 km dlouhém okruhu dokázala smazat ztrátu 10 sekund na třetí Polku Żukovou a získala bronz. Navázala tak na stříbro ze supersprintu ze šampionátu v Raubiči 2019. Do další přípravy ji může povzbudit i jasně nejrychlejší běžecký čas. Třeba vítězné Slovence Paulíně Bátovské Fialkové nadělila na trati 20 sekund. Na květinový ceremoniál se dnes podívala i pátá Tereza Voborníková.

Finále: 3. Charvátová (1+0+2+2), 5. Voborníková (1+1+0+1), 24. Otcovská (3+0+3+1)

Medailistky z úvodního supersprintu

Lucie Charvátová: „Víme, že nejsem dobrou střelkyní, takže jsem musela běžet. Na Otepää nemám dobré vzpomínky, střelnice je tu větrná. Toho jsem se obávala. Chtěla jsem střílet vepředu, kde míň foukalo, takže jsem od začátku nastavila vyšší tempo. Až jsem se bála, abych to nepřepálila. Na střelnici to byla taková moje klasika, ale poslední stojky je škoda. Do posledního kola už mi moc sil nezbývalo. Polka přede mnou byla daleko, moc jsem tomu nevěřila. Na obrátce jsem se k ní přiblížila a pak jí možná trošku došlo. Nevím jak, ale pořád jsem docela rychlá, takže jsem si na ten finiš věřila. (smích) Myslím si, že z těch tří závodů tady je tenhle nejtěžší. Jedeš pořád naplno. Dvakrát startuješ, dvakrát máš nástřel. Celý den se hrozně táhne. Dneska jsem jenom snídala a pak se vůbec nestíhala najíst. A mám další biatlonovou zkušenost. V kvalifikaci jsem objela jedno trestné kolo navíc. Přidávám do seznamu věcí, které se ti můžou v biatlonu stát.“

Tereza Voborníková: „Závody jsem si užila, těšila jsem na ně. Byla jsem hodně nervózní, dlouho se zase nezávodilo, ale snad si aspoň trošku odpočinu a zítra vylepším ty jedničky na střelnici.“

Tereza Voborníková na čele balíku

Karel Halberštádt
Foto: Reiko Kolatsk