Čeští muži mají podle Michaela Málka na pódium. Kde vidí největší rezervy?

27. května, 2023

Úspěšný začátek mise. Tak by se dala shrnout první sezóna trenérské dvojice Michael Málek a Matt Emmons u českých mužů. Zejména po běžecké stránce patřili Michal Krčmář a spol. k těm nejsilnějším týmům. Čerstvě zvolený trenér roku Michael Málek ale stále vidí „velikánské rezervy“ ve střelbě.

Běžecké zlepšení českých mužů

Noví trenéři vytáhli české muže v Poháru národů z 9. příčky na 6. Do posledního závodu dokonce bojovali se Švýcary o 5. místo, které by znamenalo maximální kvótu šesti startujících.

„Když bojujete o 5. místo v národech, tak to nemůže být špatná sezóna,“ tuší Michael Málek. Zároveň si uvědomuje, že umístění možná trošku zkresluje fakt, že nezávodí Rusové a Bělorusové. „Třeba bychom bojovali o 7. místo. Pořád to ale bereme tak, že být do 10. místa není špatný výsledek.“

Českého kouče potěšilo, že si jeho svěřenci vylepšovali osobní maxima. „Bimbo měl celkově nejúspěšnější sezónu. Jen mě mrzí, že neskončil na pódiu, i to širší mohlo být v jeho podání víckrát. Formu na to měl, několikrát ho ale pozlobil materiál.“

Tři nejzkušenější biatlonisté dosáhli na svá nejlepší běžecká čísla v kariéře, Jakub Štvrtecký dokonce vyhrál běžecké pořadí ve stíhačce v Oslu.

„Kluci se prezentovali dobře běžecky, což může mít několik příčin,“ zamýšlí se Michael Málek. „Třeba že se zlepšili nebo že jsme také měli o něco lepší lyže. Ty nejlepší týmy mají pořád lyže na špičkové úrovni a bude dobře, když se k nim budeme nadále víc a víc přibližovat.“

Velikánské rezervy ve střelbě

Biatlon samozřejmě není jen běh na lyžích. „Pořád máme velikánské rezervy ve střelbě. Jak v přesnosti, tak v rychlosti,“ přiznává Michael Málek.

Trenéři mají k dispozici podrobné analýzy a ví, jak velký je potenciál jejich závodníků. „Když se někteří kluci budou přibližovat třeba k 83% úspěšnosti, což není žádné super číslo, tak to bude ještě veselejší. Ale máme tam i kluky s úspěšností pod 80 % a zvednout se o 5 % je velký kus práce. Bimbovy výsledky by také byly ještě o něčem jiném, kdyby dosahoval 90 %, což už se mu v jedné sezóně dařilo. Naši nejrychlejší běžci, Bimbo, Kuba, Adam a občas i Tomča, by měli s čistou střelbou na širší pódium. Někteří i na to medailové.“

Zvýšit procentuální úspěšnost, to bude úkol především pro střeleckého trenéra Matta Emmonse, který loni přestoupil k českému týmu od Američanů. „Není to tak, že přijde nový trenér a hned se všechno změní. Je potřeba, aby si to sedlo. Ale myslím si, že už máme zajímavé poznatky a posuny,“ říká Michael Málek.

„Byla to naše první sezóna. Doufejme, že klukům pomohla trošku i psychicky. To je velmi důležité. Viděli, že na to mají, že ta práce k něčemu vede.“

S koučem českých mužů hovoříme v pátek, po střeleckém tréninku v Jablonci nad Nisou. Chválí jmenovitě Adama Václavíka, který byl na ležkách ze všech nejlepší. „V některých trénincích vidíme velký posun. Kluci se trefují i při obtížných střeleckých cvičeních. Pořád je to jen klidová střelba, ale stejně si říkáte, jak je možné se potom netrefit při zátěži.“

Trenéři se chtějí v přípravě výrazněji zaměřit i na rychlost střelby a na range time, tedy čas od příjezdu na střelnici až po její opuštění. „Samozřejmě všichni najednou nezačnou střílet s úspěšností přes 90 %. Ale musejí přicházet alespoň vlaštovky,“ přeje si Michael Málek.

Z béčka vede cesta do áčka

Místo v A týmu si pro nadcházející sezónu vybojovala čtveřice mužů, kterou doplnil na návrh trenéra Jonáš Mareček. Oproti loňsku vystřídal v áčku Mikuláše Karlíka jeho souputník z Letohradu Tomáš Mikyska.

„Už loni jsme věděli, že Tomča patří spíš do áčka než do béčka, ale bohužel si ho nevyjel. To stejné teď platí pro Mikuláše. Ale také Víťa Hornig měl v uplynulé sezóně dobré výsledky. Paradoxně kdybychom si ho nevytáhli do Světového poháru, tak si áčko vyjel v IBU Cupu,“ upozorňuje Michael Málek.

Šestačtyřicetiletý trenér chce, aby zaznělo, že zařazení do B týmu není žádnou degradací. „Vůbec to není tak, že bychom s Mikulášem nebo Víťou nepočítali, když skončili v béčku. Navíc je doplnili mladí, nadějní kluci,“ poukazuje Málek na trojici Luděk Abrahám, Josef Kabrda a Ondřej Mánek. „Je dobře, že se oba týmy prolínají. Už v minulé sezóně kluci viděli, že mají šanci dostat se do áčka. Musí makat a pak to prodat na závodech.“

Za květen se toho stihlo hodně

Čeští biatlonisté sice začali přípravu teprve před měsícem, ale už stihli tři soustředění včetně jarního lyžování v Sjusjøenu.

„Hodnotím to velmi pozitivně, protože se za krátkou dobu udělalo hodně práce. Možná jsme měli na začátek víc tréninkových hodin než v minulých letech, ale zase lyžování je ten nejpřirozenější pohyb. Kluci si neomlátí kolena při běhu, nenatáhnou úpony na kole… Udělala se fakt kvalitní práce a jsem s tím spokojený,“ hodnotí Michael Málek netradiční úvod přípravy na sněhu.

Následovalo střelecké soustředění v Letohradu zakončené tenisovým turnajem. „I to bylo super, protože měli kluci zase trošku jiný způsob pohybu.“

A konec května strávil český tým v Jablonci nad Nisou. „I tam jsme se hodně věnovali střelbě, ale udělali jsme také dost fyzické práce. Na pásu vypadali kluci velmi slušně, absolvovali i výjezd na Ještěd,“ přibližuje trenér Michael Málek přípravu mužů.

Trochu později se do ní zapojil Michal Krčmář, který dokončoval diplomovou práci, stihl se oženit a pak onemocněl. „To jsou věci, které k životu patří. Kvůli škole s námi neodjel do Norska, ale chtěli jsme, aby ji úspěšně dokončil a vyčistil si hlavu. Měl trošku míň tréninků než ostatní kluci, ale s jeho zkušenostmi a odtrénovanými hodinami si nemyslím, že by to byl zásadní problém.“

Na další soustředění už za hranice

V červnu čeká tým Michaela Málka dvoutýdenní soustředění v italském Livignu, do zahraničí se uchýlí i v dalších měsících. „Chtěl jsem v květnu, než začneme s komplexními tréninky, strávit víc času v Novém Městě, protože je tam specifická střelnice, na které hodně fouká. Abychom si ji osahali před mistrovstvím světa. To ale kvůli přestavbě letos nešlo.“

Výhoda domácího prostředí v Novém Městě na Moravě tak nebude nijak velká. „Je to sice domácí areál, ale tréninků tam kromě Světového poháru moc nemáme,“ mrzí trenéra Málka. „Mohli bychom tam trénovat na jaře, ale to už bývá sníh hodně těžký a špinavý. Přes léto tam nedává smysl jet, protože kolečková dráha bude hotová až na podzim. A to už zase potřebujeme trénink ve vysokohorském prostředí. Plánujeme třeba soustředění v Lenzerheide, kde se uskuteční mistrovství světa za dva roky. Chceme tam během léta trošku poznat prostředí, z toho se pak podle mě dá těžit i v závodech.“

Teď ale samozřejmě příprava směřuje ke světovému šampionátu, který bude hostit Vysočina Arena příští rok v únoru. „Spolu s olympiádou je to pro nás vrchol celého čtyřletého cyklu. Uspět před domácím publikem je pro sportovce to nejvíc, čeho může dosáhnout,“ dodává Michael Málek.

Karel Halberštádt
Foto: Jaroslav Svoboda a Petr Slavík