Moře, chobotničky a tréninková dřina v horách. Eva Puskarčíková si Itálii užívá

26. července, 2021

Tréninkové plány Egila Gjellanda jsou pověstné tím, že v nich není moc volných dnů. Na začátku července, před dvoutýdenním soustředěním v italském Livignu, se ale norský kouč přece jen uvolil. Eva Puskarčíková spojila příjemné s užitečným, do oblíbené Itálie se vydala dřív a strávila pár dní u moře. Nejen o tom jsme spolu pohovořili.

O povolence od Egila

„Bylo to aktivní volno, ale s povolenkou, že s sebou nemusím brát kolečkové lyže a bouchačku. Egil vyloženě řekl: Odjeď klidně na dovolenou někam k vodě. Tak jsem ho vyslyšela a odjela k moři do Itálie. Když nepočítám cestování, tak jsem měla čtyři volné dny. S tím, že jsem chodila samozřejmě ráno běhat, abych nezakrněla. Pak by mě o to víc bolel návrat. Ale změnila jsem prostředí, což bylo pozitivní.“

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Eva Puskarčíková (@eva.pusk)

O přejezdu do Livigna

„Přímo z dovolené jsem zamířila do Livigna, kde jsem dva dny čekala na tým. Ty dva dny navíc jsem uvítala, protože mám ve větších nadmořských výškách problém s aklimatizací. Mohla jsem postupně začít s lehčím tréninkem.“

O Itálii a Livignu

„Mně se v Itálii moc líbí, klidně bych tu trénovala pořád. Máte tu hory i moře, což je paráda. V Livignu nejsem poprvé, ale Lůca to tu zná ještě trochu líp. Je naším guru na běžecké trasy. Nejen tady, ale všude. Vždycky nám naplánuje něco pěkného.“

O tréninkovém plánu na soustředění v Livignu

„Vypíchla bych horské túry, ty jsou tu opravdu krásné. Co se týká těžkých tréninků, tak jsem spokojená. Je tu spousta možností na dlouhé výjezdy. V kopcích tu máme stabilní zatížení, když třeba potřebujeme jet x minut v nějaké intenzitě. Nejsou tu tak dobré podmínky pro kombinaci střelby a kolečkových lyží, ale zase tu uděláme kus jiné práce, kterou bychom u nás neudělali. Myslím si, že nám tu těch 14 dní bude ku prospěchu.“

O italské kuchyni

„Italskou kuchyni mám moc ráda. Už jsem se naučila jíst i různé mořské příšerky. Když mi přistály na stole krevety nebo chobotničky, tak jsem je snědla. Za to jsem na sebe hrdá. Těstoviny a rizota jíme hodně i doma, protože potřebujeme sacharidy. Tahle kuchyně je pro nás úplně ideální.

O hotelu La Montanina, ve kterém české biatlonistky v Livignu bydlí

„Je tu cedulka z roku 1952, kdy byl hotel vystavený. Je to jeden z původních hotelů v centru Livigna. Dýchá tu na nás historie. S tím, jak nám tu vaří, jsem moc spokojená. Na obědy i večeře se podávají dva chody a u každého máme na výběr ze tří jídel. Z Česka jsme zvyklí mít třeba polévku a hlavní jídlo, takže si většinou objednáme jeden větší chod. Ale sem tam si dáme i dva menší. Je to moc dobré a každý si vybere.“

O fyzickém stavu v době, kdy se blíží roční „výročí“ onemocnění boreliózou

„Řekla bych, že příprava zatím probíhá dobře. I po zdravotní stránce je letos všechno v pořádku. Určitě se cítím lépe než v dubnu, tak doufám, že to tak bude pokračovat.“

Karel Halberštádt
Foto: Jiří Holubec