Mezinárodní sezóna juniorského biatlonu je za námi. Jak ji viděli čeští trenéři?

13. března, 2019

Otevřené mistrovství Evropy juniorů (OMEJ) v norském Sjusjoenu uzavřelo mezinárodní sezónu juniorského biatlonu. Nejlepším výsledkem mladé české reprezentace bylo 7. místo singlové štafety Tereza Jandová/Vítězslav Hornig. Nejlepších individuálních výsledků pak dosáhli Vítězslav Hornig 11. ve vytrvalostním závodě a 18. ve sprintu, Mikuláš Karlík 20. ve vytrvalostním závodě a 22. ve sprintu a Petra Suchá 20. ve stíhacím závodě a 24. ve sprintu. Zmínku si určitě zaslouží i 25. příčka dorostence Josefa Kabrdy (ročník 2001!) ve vytrvalostním závodě. První tři jmenovaní se v tomto týdnu ještě zúčastní IBU Cupu v italském Martellu. Jak viděli vystoupení svých svěřenců nejen v Sjusjoen ale v průběhu celé sezóny trenéři juniorských výběrů Aleš Lejsek a Michael Málek? Shodou okolností oba působí u juniorských výběrů prvním rokem…

 

 

Aleš Lejsek o vystoupení juniorek na OMEJ v Norsku
„Upřímně, čekal jsem o něco lepší výsledky. Ale už během přípravy před šampionátem bylo na děvčatech poznat, že forma jim odchází, že už nemají takový drajv, jako před mistrovstvím světa na Slovensku. Takže jsem tak trochu tušil, že po běžecké stránce to nebude optimální. Myslím, že holky si mohly o trochu více pomoci ve střelbě, kde až na výjimky zůstaly pod svým standardem. A to i s ohledem na povětrnostní podmínky. Navíc před Evropou onemocněla Terka Voborníková, a to její výkonnost také poznamenalo.“

 

Michael Málek o vystoupení juniorů na OMEJ v Norsku
„Ve Sjusjoenu jsme neudělali ostudu. Na druhou stranu nám ale chyběl opravdu top výsledek, tedy umístění v elitní desítce individuálních závodů. Příčinou byla střelba. I přes složité podmínky měli kluci tuto část biatlonu zvládnout lépe. Takže, ano, ze zejména střeleckých výkonů jsem rozpačitý.“

 

České juniorské mládí
České juniorské výběry patřily k nejmladším ve startovním poli Junior IBU Cupu, MSJ&D nebo OMEJ. Proč? Nemáme zastoupení v ročníku 1997 (Markéta Davidová je už oporou A týmu), nemáme téměř zastoupení ani v ročníku 1998 (Jakub Štvrtecký startoval pouze na MSJ, jinak závodil s A týmem nebo na OME). Dlouhodobě zraněné resp. nemocné Natálie Jurčová (r. 1997) a Tereza Vinklárková (r. 1998) se po dohodě připravovaly na 29. Světovou zimní univerziádu. Trenéři tak zejména pracovali s nejmladším juniorský ročníkem 1999 nebo i se závodníky dorosteneckého věku (2000, 2001).

 

Aleš Lejsek o týmu juniorek
„Co jsem se za ten necelý rok o děvčatech dozvěděl? Každá má v sobě potenciál, který může rozvíjet. Záležet bude na nich samotných, s jakou vervou budou pokračovat v práci. Protože ta práce bude tvrdá, bolestivá a plná odříkání. Pokud ale dva tři roky vydrží, budou moci juniorskou kategorii opustit nejen s kvalitními výsledky, ale také s dobrým základem pro seniorskou reprezentaci. Potěšilo mě, jako holky zvládly světový šampionát v Osrblie. Tam každá dosáhla svých top výsledků a díky dvěma stříbrům dorostenky Terezy Voborníkové (na úvodním snímku) jsme byli i medailově odměněni. Musím říci, že práce s juniorkami, mi přináší radost. Snad to tak cítí i holky.“

 

Michael Málek o týmu juniorů
„Junioři byl zvyklí vozit z velkých akcí medaile. Nám se v této sezóně povedlo pouze jednou zásluhou dorostence Jakuba Kociána na MSJ&D. Často jsme spíše zůstali jen krůček za splněním cílů nebo přání. Přikládám to tomu, že náš výběr je opravdu hodně mladý. Vždyť juniorský věk mají pouze Vítězslav Hornig a Mikuláš Karlík. Ostatní jsou ještě dorostenci. Kluci zákonitě nemají tolik natrénováno, ani tolik zkušeností, jako soupeři o tři, čtyři roky starší. Obecně se ukazuje, že střelba je v rozhodujících okamžicích naší slabinou. Na druhou stranu mám radost z přístupu sportovců, u všech vidím velké odhodlání. To je základ pro zlepšení a úspěch. Těší mě také, že se prosazují i mladší ročníky 2000, 2001, 2002. Svědčí to o systematické práci svazu, klubů, trenérů a vytváří dobré konkurenční prostředí.“

 

Tomáš Hermann

Foto: Jiří Novotný a IBU