Jitka Landová ukončila kariéru, připravuje se na státnice i na návrat k biatlonu

04. května, 2017

V sezóně 2014/15 jsme si českou štafetu bez Jitky Landové neuměli nikdo představit. Jedna z opor kvarteta, které vybojovalo před dvěma lety malý křišťálový glóbus za prvenství v disciplíně, se po vleklých zdravotních potížích rozhodla ukončit svoji závodní činnost. Tečku za její kariérou udělal Galavečer Českého biatlonu 3. května v Praze a s tím spojené poděkování reprezentačního šéftrenéra Ondřeje Rybáře. Zaplněný sál Národního domu na Vinohradech se s šestadvacetiletou jabloneckou biatlonistkou rozloučil potleskem vstoje!

„Najednou se Ondra ujal mikrofonu a vyvolal moje jméno. Byla jsem tak překvapená, že se mi málem rozskočilo srdce. Říkala jsem si, co mám teď dělat? Až tam na pódiu mi ale skutečně vše došlo. Uvědomila jsem si, že už v tom systému nebudu fungovat.“

Jitko, bylo Tvoje rozhodnutí nevyhnutelné?
„U mě se vlastně propletl chronický únavový syndrom s poruchou autoimunity. Strašně dlouho se to vleklo, bylo to únavné, vyčerpávající. I kdyby mi lékaři řekli, že budu schopná sportovat, tušila jsem, že by mě hlava stejně dál nepustila. Vrcholovému sportu je potřeba dát absolutně všechno, nebo jej raději nedělat. A, přiznám se, že s tím pudem sebezáchovy bych se už bála jít přes závit. Uvědomila jsem si, že by mé sportování k ničemu nevedlo.“

Prožívala jsi svůj sportovní sen, ale zdraví Tě z něho probudilo. Jak moc bylo náročné se s tím vyrovnat?
„Ještě v zimě jsem se zkoušela opakovaně postavit na lyže, ale po třech měsících totálního ´nepohybu´ mi bylo čím dál více zřejmé, že tudy cesta nepovede… Nezastírám, že jsem absolvovala i různé psychoterapie, protože zůstat s tím problémem doma nebylo snadné. Za pomoci dobrých lidí se mi s tím podařilo vyrovnat a teď si už troufnu říct, že u biatlonu ráda zůstanu. Chci mu být nablízku. Jak těm lidem okolo, tak i tomu sportu samotnému.“

Měla jsi vůbec sílu biatlon, byť jen u televize, sledovat a fandit?
„Často jsem měla k biatlonu až averzi, proto jsem si ho nepouštěla ani v televizi. Ale postupně se to zlepšovalo. Když se Eva dostala na bednu, hrkly mi dojetím slzy a u Gabči se úspěchy, přestože to už je tak trochu zvyk, určitě nikdy neokoukají. Závěr sezóny a zejména pak finále v Oslu už jsem sledovala s velkou chutí.“

Když se ohlédneš za svojí kariérou, co vidíš?
„Snažím se teď vytěsnit ty poslední dva roky, které byly opravdu hodně krušné. Věřím, že si uchovám zejména vzpomínky na naši „křišťálovou sezónu“. To byla úžasná jízda, úžasné zážitky, neopakovatelné pocity štěstí i zadostiučinění, že to sportování mělo smysl. Jsem přesvědčena, že tyto pozitivní věci si budu pamatovat na věky věků.“

Už máš rozmyšleno, jak se Tvůj „pozávodní“ život bude dále vyvíjet?
„Jasnou prioritou je pro mě dokončení školy. Nedávno jsem odevzdala diplomku, v červnu mě v Brně na Masarykově univerzitě čekají státnice z jednooborového učitelství tělesné výchovy. Pokud vše půjde správným směrem, chci od září začít učit na základní škole. Přitom bych si současně chtěla dodělat ještě jednu aprobaci.“

A co biatlon?
„Bavili jsme se o tom s Ondrou Rybářem. Vím, že bych se kolem sportu chtěla dále nějak motat. Myslím, že začít u dětí, u přípravky by mohla být dobrá a správná cesta. Stát za dalekohledem a ´rajzovat´ po světe by pro mě teď nebylo.“

Moderátor Galavečera Českého biatlonu Jaromír Bosák Tě dokonce vybídl ke komentování pro Českou televizi. Co Ty na to?
„V daný okamžik mě to zaskočilo, protože jsem nad tím vůbec neuvažovala. Ale jsem tomu přístupná, přestože komentování má svoje úskalí. Musela bych si asi dávat hodně pozor na jazyk… 😊.“

 

---

ŘEKLI O NÍ:
Zdeněk Vítek, trenér týmu žen:
„Jíťa hodně dlouho bojovala se střelbou vstoje, ale tvrdě na sobě pracovala až ji zvládla. Proto se také dokázala prosadit do štafety a být tam oporou. Navíc se výrazně zvedla i v individuálních závodech. Samozřejmě je pro nás velká škoda, že už nebude svůj potenciál dále rozvíjet. V tom je sport bohužel krutý. Podstatné však je, že už se dostala do pohody v běžném životě, protože život se neodehrává jenom na Světový pohárech nebo olympijských hrách. Dokáže být mnohem barevnější.“

Gabriela Koukalová, reprezentační kolegyně a kamarádka:
„Od základní školy jsme s Jíťou kamarádky, na soustředění i závodech jsme spolu bydlívaly na pokoji, rozuměly jsme si, dokázaly jsem se vzájemně odreagovat. Opravdu mi v týmu moc chybí. Její rozhodnutí muselo být strašně těžké, ale chápu ho, protože zdraví máme jenom jedno. Pro mě je právě Jíťa skutečnou Biatlonistkou roku.“

---

 

JITKA LANDOVÁ – VIZITKA
Narozena: 20. 7. 1990
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Klub: SKP Kornspitz
Lyže: Fischer
Hobby: motorky
Největší úspěchy:
1. místo – štafeta na 4×6 km Oberhof SP 2014/15
1. místo – štafeta na 4×6 km Ruhpolding SP 2014/15
1. místo – štafeta na 4×6 km Oslo SP 2014/15
2. místo – štafeta na 4×6 km Anterselva SP 2014/15
2. místo – štafeta na 4×6 km Bansk ME 2013
3. místo – štafeta na 4×6 km Hochfilzen SP 2014/15
4. místo – štafeta na 4×6 km ZOH Soči SP 2014
10. místo – sprint na 7,5 km Ruhpolding SP 2014/15
18. místo – stíhací závod na 10 km Oestersund SP 2014/15
20. místo – vytrvalostní závod na 15 km Oestersund SP 2014/15

Spoludržitelka křišťálového glóbu za vítězství ve SP štafet žen sezóny 2014/15. Mnohonásobná medailistka ze Světových Univerziád.
Startovala na MS 2012 v Ruhpoldingu, 2013 v Novém Městě na Moravě a 2015 v Kontiolahti, zúčastnila se Zimních olympijských her v Soči.

 

Tomáš Hermann

Foto: Petr Slavík, Michal Červený, Miloš Lubas