Veronika Vítková o tom, proč riskovala a proč to nevyšlo

13. března, 2015

V půlce závodu byly české reprezentantky ve štafetách na 4×6 km druhé a mistrovský závod se ve finském Kontiolahti vyvíjel podle představ samotných závodnic, trenérů i fanoušků. Jitka Landová a Veronika Vítková však ne zcela zvládly svůj střelecký part. Dohromady nasbíraly tři trestná kola a devět dobíjení k tomu. Proč se jim to nepovedlo právě v pátek třináctého (možná právě proto), říká v rozhovoru česká finišmanka.

 

Veroniko, máš za sebou asi nejočekávanější závod, štafetu žen. Současně je to asi pro vás i závod nejsmutnější, že?
„Lze říci, že ano. A pokud se mám zastavit u sebe, tak se mi bohužel opět nepovedla ležka.“

 

Bolí vás ten výsledek o to více, že jste byly pasovány do role favoritek? A že první výpadek v sezóně přišel zrovna na mistrovství světa?
„Ono by to bolelo, i kdyby se to nestalo na mistrovství světa. Chyby a neúspěch bolí v jakémkoliv jiném závodě a ve štafetách zvlášť. Dát si tři kola ve štafetách, když jsou ideální podmínky, to je prostě strašně moc.“

 

Zdeněk Vítek říkal, že všechny rány kritické položky jsi měla na druhou hodinu. Ve výsledku to ale bylo „gruppeto“, jen do špatné části terče. Tušíš, čím to bylo?
„Nevím. Já slyším poprvé, kde ty rány byly, takže ani nevím, proč byla celá položka na druhou hodinu.“

 

Dala jsi už někdy ve štafetě za dvě?
„Za dvě? Já jsem dala už i za tři.“

 

Ze začátku se pro vás závod vyvíjel příznivě. Jitka Landová přebírala štafetu jako druhá. Zejména stojka se jí ale nepovedla a už jste se vezly…
„Štafetu jsem přebírala s dost velkou ztrátou. To první kolo jsem se snažila ze všech sil. Bohužel to asi byla chyba. Zřejmě jsem to trochu přepálila a střelba to pak odnesla.“

 

 

Myslíš si, že byla jiná šance se závodem něco udělat, než jít do rizika?
„Určitě jiná šance nebyla, ale ty dvě kola tam prostě neměly zůstat.“

 

Jak potom pro Tebe bylo obtížené koncentrovat se na další průběh závodu?
„Přeci jen stojka je mojí stabilnější položkou. A taky už jsem věděla, že díru do světa neuděláme. Snažila jsem se proto zabojovat o osmé místo, která držely Američanky. To bylo ještě v dosahu. Alespoň to se povedlo.“

 

Na druhou stranu mistrovství ještě nekončí, v neděli poběžíš společně s Gábinou závod s hromadným startem. Třeba si ještě zlepší náladu, ne?
„To si určitě zlepšit můžu, ale chtělo by se to konečně trefit.“

 

 

Jak teď pro Tebe bude těžké se opět vrátit do psychické pohody? Máš na to recept?
„To se obávám, že nemám. Bude to hodně těžké, ale povzbudit mysl se pokusíme, musíme.“

 

Takto zkusme rovnou. Můžete se přece radovat z malého křišťálového globusu. Je to plus?
„Pozitivum to je. Je to odměna za celou sezónu, ve které se nám opravdu dařilo. Bohužel právě tady na mistrovství světa to dnes nevyšlo…“

 

Rozhovor: Tomáš Hermann