Michal Šlesingr ví, že má formu: „To mě povzbudí“

07. března, 2015

Přestože Michal Šlesingr obsadil v dnešním sprintu mistrovství světa v Kontiolahti sedmé místo, ve Světovém poháru klesl z deváté příčky na desátou. Na druhou stranu se však odpoutal od svých pronásledovatelů 11. Andrease Birnbachera, který dnes nestartoval, a 12. Simona Edera, jenž skončil ve sprintu až 46. v pořadí.

 

 

Michale, k bronzu Ti neschází ani 11 vteřin.
„Není to tak moc. Dneska jsem na té střelnici ztratil spoustu času v rychlosti střelby, protože jsem se v tom větru snažil s tím co nejlépe popasovat. Ale trošku jsem tam na koberci přimrznul a nějaký čas jsem tam nechal. Na druhou stranu je výsledek 1+1 docela obstojný.“

 

Ano, co by za to mnozí jiní dali…
„Určitě. V těchto podmínkách tam byli i klikaři, kterým se povedlo dát čistě, jako Jarda (smích). Podívejte, zrovna on, u kterého trenér Ondra Rybář ví, že když fouká vítr, tak se z toho sesype. Co Jarda předvedl, je neuvěřitelné a má můj obdiv, že to dokázal takhle ustát. A možná bylo i pár dalších. Ale na druhou stranu tam byla spousta lidí, i těch favoritů, kteří v tom opravdu nedokázali odstřílet. Ty podmínky snadné nebyly, prostě loterie. Toho jsme se obávali, než jsme sem jeli. Ondra Rybář si přál jediné, férové podmínky. A dnešní počasí to plně neumožnilo. Ve finále je sedmé místo super, není daleko od bronzu. I když ono jde o to, z jaké  strany se na to podíváš. Z jedné strany je to kousek, z druhé strany je to strašně daleko.“

 

Skončil jsi pět desetin za Garaničevem. Nepřipomnělo Ti to těsný dojezd v Novém Městě na Moravě?
„Po ležce jsem Garaničeva předjížděl a trošku jsem mu na trati ujížděl. Věděl jsem tak, že v běhu si vedu líp, ale on neprostál tolik času na střelnici jako já. Ve finále střílel taky za dva. Tím, že jel za mnou, měl možná víc informací. Mě kluci taky hlásili, ale s tím nízkým startovním číslem nemohu tolik informací prostě mít. Poslední kolo jsem třeba za střelnicí předjížděl Emila, pak jsem ho dlouho táhnul. To mě heclo, věděl jsem, že jedu dobře. Jo, na trati to nebylo určitě špatné.“

 

 

Zmínil jsi Svendsena, který skončil až pětatřicátý. Závod nevyšel ani Simonu Schemppovi, který minul sedm terčů a obsadil až 77. místo. Co tomu říkáš?
„ Schempp dal ležku za čtyři, to je špatné. Ty podmínky jsou takové, že někoho to vytrestá. Jednoho více, jednoho méně. Především je ale důležité to zvládnout v hlavě. Někdo si třeba hlídá sílu a směr větru, a uteče mu pak při ležce výška. Stává se to i velkým borcům, koncentrace je důležitá.“

 

Tři Češi ve sprintu do jedenáctého místa. Nepředpovídá to i sílu štafety mužů?
„Kéž by tomu tak bylo. Teď jsme se tady hezky srovnali v pořadí. Pro tu štafetu to ukazuje, že když se nám to povede, můžeme mít silný tým.“

 

A jaký je Tvůj výhled pro nedělní stíhačku?
„Postoupit jde směrem nahoru i dolů. Bude záležet, jak se kdo popere s podmínkami na střelnici. To, že jsem běžel slušně, mě určitě těší a do dalších závodů povzbudí. Zabojuju a uvidíme.“

 

Text: Tomáš Hermann